Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Obsah |
Pojem střední Evropa byl poprvé patrně užit na vídeňském mírovém kongresu, kdy byl takto označován prostor dnešního Německa a Beneluxu (Europe intermédiaire). Zvláštní postavení Střední Evropy (geograficky západní okraj východní Evropy; historicky a strukturálně východní okraj Evropy západní) se nejlépe odráželo v postavení Německa, které se chápalo nacházet v oné „středové poloze“ (Mittellage) a v době první světové války vyvinulo koncept Německem ovladaného středoevropského prostoru, tzv. Mitteleuropa.
Pojmem Střední Evropy se v 50. letech 20. století zabýval polský historik Oskar Halecki. Definoval ji jako zónu přechodu mezi Západem a Východem a dokonce navrhl vnitřní rozlišení na West a East Central Europe. Během studené války však upadly tyto pojmy v podstatě do zapomenutí. Na světlo světa se vrátily až v 80. letech, kdy se jimi začali zabývat maďarští, českoslovenští a částečně polští disidenti. Jiní autoři zpracovali problematiku středoevropského regionu pod jinými názvy. Maďarští historici Ivan Bérend a György Ránki, podobně jako britský profesor Hugh Seton-Watson spojili tři středoevropské země (Polsko, Československo, Maďarsko) s Balkánem a tento region jmenovali Eastern Europe. Jiní autoři navazují na Masarykovu koncepci střední Evropy jako prostoru mezi Německem a Ruskem a k těmto zemím připojují ještě Pobaltí, na severu Finsko a na jihu Turecko. Pouze Antony Polonsky a Jan Křen řadí ke středoevropské trojici Polsko, Československo a Maďarsko i Rakousko, zatímco kupříkladu Piotr S. Wandycz v tomto souhrnu rakouské a německé země opomíjí.
Spíše než fyzické uskupení je pojem „Střední Evropa“ symbolem sjednocení, v kontrastu s Východem reprezentovaném Osmanskou říší a Ruskou říší a do První světové války se lišil od Západu tím, že byl tvořený oblastmi relativního politického konzervatismu oproti liberalismu na Západě (Francie a Velká Británie) a vlivy Francouzské revoluce. V 19. století, když se Francie stala republikou a Británie byla liberální parlamentní monarchie, ve které měl panovník velmi málo moci, Rakousko-Uhersko a Prusko (později část Německé říše), na druhou stranu zůstaly konzervativními monarchiemi, ve kterých panovník a jeho dvůr hrál ústřední vládní roli, spolu s vlivy církve. Po první světové, a o to více po Druhé světové válce, liberální a konzervativní rozdělení mezi Východ a Západ se narušilo a bylo nahrazeno politickým rozdělením mezi demokraticky a autokraticky řízené země.
Používání pojmu Střední Evropa velmi upadlo během Studené války, ale v poslední době se stále víc a víc používá, hlavně v souvislosti s nedávným rozšířením Evropské unie.
Čas od času je možné se setkat s vtipným prohlášením, že Střední Evropa je část kontinentu, která je Západoevropany považována za Východ a Východoevropany za Západ. [zdroj?]
Geografie definuje hranice střední Evropy na severu (Severní Evropa/Skandinávie oddělená Baltským mořem a na jihu (Apeninský poloostrov/Itálie oddělená Alpami). Hranice se Západní Evropou a Východní Evropou jsou zeměpisně mnohem víc flexibilní a proto kulturní a zeměpisné definice se pohybují víc ve směru Východ-Západ než Sever-Jih, je však potřeba zmínit řeku Rýn, která protíná západní Německo.
Proto také většina encyklopedií definuje střední Evropu jako: [zdroj?]
|
Alpské země |
||
|
Visegrádská čtyřka |
.png){kind=small}
Severozápadní Evropa • Severní Evropa • Severovýchodní Evropa
Západní Evropa • Střední Evropa • Východní Evropa
Jihozápadní Evropa • Jižní Evropa • Jihovýchodní Evropa
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."
