Hagia Sofia (řecky Ἁγία Σοφία, turecky Ayasofya) čili chrám Boží Moudrosti je chrám na Zlatém rohu v Istanbulu. Jedná se o jednu z nejznámějších sakrálních staveb světa. Dnes je z ní muzeum.
Obsah |
Hagia Sofia byla postavena na popud byzantského císaře Justiniána a vysvěcena 26. prosince 537, a to na místě, kde stál již dříve chrám sv. Sofie. Architekty stavby byli Isidor Mílétský a Anthémios z Trallu. Dodnes je nejvýznamnější památkou byzantské architektury, symbolem celého Istanbulu. Přesto se však již roku 558 její kopule během zemětřesení zřítila. Následovala další zemětřesení v letech 989 a 1346, která však již neměla takový ničivý účinek. Dnes se v kopuli nachází 40 oken, vždy jedno mezi nosnými klenbovými žebry z cihel a malty. Chrám byl v této době také sídlem konstantinopolského patriarchy. Po dobytí Konstantinopole 4. křížovou výpravou byl chrám Boží Moudrosti sídlem latinského patriarchy konstantinopolského.
Byzantská říše postupně ztrácela svůj vliv, až byla roku 1453 zcela vyvrácena Osmany, kteří dobyli za vlády sultána Mehmeda II. Konstantinopol. Hagia Sofia byla přebudována na mešitu, křesťanské mozaiky byly zakryty. Chrám se stal hlavní – nyní již istanbulskou mešitou, podle jejího vzoru začaly být stavěny další mešity nejdříve ve městě a později v celé osmanské říši.
Roku 1934 nařídil Mustafa Kemal Atatürk, tehdejší prezident Turecké republiky, že Hagia Sofia bude sekularizována a přebudována na muzeum. V roce 1993 inspekce UNESCO zjistila chátrající stav budovy, takže byla podniknuta rekonstrukce.
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."
