Giovanni Giustiniani Longo († červen 1453) byl slavný janovský kapitán a žoldnéř považovaný za jednoho z nejstatečnějších a nejvýkonnějších válečníků své doby.
V roce 1453 Giustiiani vystavěl na vlastní náklady jednotku o síle 700 mužů, s níž se vydal na pomoc Konstantinopoli ohrožované Turky. Byzantský císař Konstantinos XI. Palailogos jej jmenoval velitelem obrany.
Giustiniani velel obraně až do 29. května, kdy byl v průběhu boje na hradbách zraněn a opustil své stanoviště. Prameny se velice liší v popisu charakteru i závažnosti jeho zranění, podle některých byl jen lehce zraněn na paži a zbaběle utekl, podle jiných byl těžce zraněn na hrudníku nebo do břicha a byl odnesen proti své vůli nebo v bezvědomí. Zraněn měl být dělovou koulí nebo šipkou z kuše. Každopádně ať už se to stalo jakkoliv, ztráta velmi schopného a ctěného velitele demoralizovala jeho vojáky a vedla ke zhroucení obrany hradby. Když krátce poté padl v boji císař Konstantinos, obrana města se zhroutila zcela.
Odpůrci a konkurenti Giustinianiho šířili poté po světě zprávu, že je díky svému zbabělému útěku vinen pádem Konstantinopole. Giustinianiho jeho muži odvezli na galéře z města (ani zde není jasné, zda si přál odjet, nebo byl odvezen v bezvědomí), počátkem června ale zemřel na následky svých zranění (která tím pádem tedy nejspíše nebyla tak bezvýznamná, jak tvrdili jeho kritici z řad přeživších obránců, kteří navíc prchali z hradeb povětšinou po svých a nezraněni).
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."
