| Dánské království Kongeriget Danmark |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Der er et Yndigt Land | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Kodaň (København) | ||
| Rozloha: | 43 094 km² (130. na světě) z toho 1,6 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Møllehøj (170,86 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 5 447 084 (108. na světě, 2007) | ||
| Hustota zalidnění: | 126 ob. / km² (80. na světě) | ||
| Jazyk: | dánština | ||
| Náboženství: | luteráni 85%, katolíci, muslimové | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | konstituční monarchie | ||
| Vznik: | 1849 () | ||
| Hlava státu: | královna Markéta II.(Margrethe) | ||
| Předseda vlády: | Anders Fogh Rasmussen | ||
| Měna: | Dánská koruna (DKK) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 208 DNK DK | ||
| MPZ: | DK | ||
| Telefonní předvolba: | 45 | ||
| Národní TLD: | .dk | ||
Dánsko (dánsky Danmark) je země ležící v severní Evropě. Spolu s Grónskem a Faerskými ostrovy tvoří státní celek Dánské království (Kongeriget Danmark). Dánsko je nejmenší ze skandinávských zemí, neleží však na Skandinávském poloostrově. Je tvořeno Jutským poloostrovem, ostrovy Fyn, Sjælland a stovkami dalších menších ostrovů. Na východě je omýváno Baltským mořem a na západě mořem Severním. Jedinou suchou hranici má Dánsko na jihu s Německem, další blízké země jsou na jihu Polsko, na severu a severovýchodě Švédsko a na severu Norsko.
Obsah |
Hlavní článek: Dějiny Dánska
Území dnešního Dánska bylo osídleno germánskými kmeny (Angly, Sasy, Teutony). V 6. století až 7. století přicházeli Normané z jižní Skandinávie.
Dánsko bylo poprvé sjednoceno Haroldem Modrozubým (Harald Blatånd) okolo roku 980. Až do 11. stol. byli Dáni známi jako Vikingové - kolonizátoři, nájezdníci a obchodníci ve většině Evropy.
V různých dobách Dánsko ovládalo území Anglie, Norska, Švédska, část baltského pobřeží a území dnešního severního Německa. Jižní část Skandinávského poloostrova byla součástí Dánska od jeho rané historie, ale bylo postoupeno Švédsku v roce 1648. Personální unie s Norskem byla zrušena v roce 1814, když Norsko vstoupilo do nové personální unie se Švédskem (do roku 1905). Grónsko a Faerské ostrovy však stále setrvávají součástí dánského státu.
V 18. století reformy osvícenského absolutismu přispěly k průmyslové revoluci a k pozdější přeměně Dánska na konstituční monarchii (v roce 1849). V této době hrál v zemi důležitou úlohu teolog, politik a básník N.F.S. Grundtvig
Po druhé šlesvické válce v roce 1864 Dánsko muselo postoupit Prusku Holštýnsko a jižní část Šlesvicka, kde převládalo německé obyvatelstvo. Po této události přijalo Dánsko politiku neutrality, kterou zachovalo i během první světové války. Po první světové válce byla část Šlesvicka vrácena Dánsku.
9. dubna 1940 bylo Dánsko napadeno nacistickým Německem (operace Weserübung) a navzdory domácímu odboji zůstalo okupováno až do osvobození v květnu 1945. Po válce se Dánsko stalo členem NATO a v roce 1973 Evropské unie.
Hlavní článek: Politický systém Dánska
Dánské království je od roku 1849 konstituční monarchií, kde má moc výkonnou formálně v rukou královna Markéta II. jako hlava státu. Ve skutečnosti je ale moc výkonná v rukou ministerského předsedy, který je hlavou vlády, a dalších ministrů tvořících vládu. Všichni ministři jsou odpovědní parlamentu, moci zákonodárné. Parlament je od roku 1953 jednokomorový, má 179 křesel a nazývá se Folketing. Volby do parlamentu jsou každé čtyři roky a dvě křesla v něm náleží i reprezentantům Grónska a dvě reprezentantům Faerských ostrovů.
Dánský volební systém je silně proporční. To spolu s relativně nízkým podílem hlasů potřebných ke vstupu do parlamentu (2 %) vede k existenci většího množství středních a menších stran zastoupených v parlamentu. Proto je v Dánsku nutností tvořit koaliční vlády, nezřídka menšinové.
Od roku 2001 je u vlády pravicová strana Venstre a ministerským předsedou je Anders Fogh Rasmussen.
Hlavní článek: Administrativní dělení Dánska
Od 1. ledna 2007 je Dánsko rozděleno do pěti regionů (v závorkách jsou správní sídla těchto regionů):
Dánsko bylo mezi roky 1970 a 2006 rozděleno do 13 samosprávních krajů (amt) a na 270 okresů (kommune):
|
|
|
Grónsko a Faerské ostrovy patří také Dánskému království, ale je jim ponechána autonomie. Každý z nich deleguje dva zástupce do parlamentu.
Hlavní článek: Geografie Dánska
Dánsko leží na Jutském poloostrově a na 443 pojmenovaných ostrovech, ze kterých je 76 (2006) celoročně obývaných. Nejdůležitější jsou ostrovy Fyn a Sjælland. Dalšími velkými ostrovy jsou Lolland, Falster, Langeland, Møn, Ærø, Als a Bornholm, který je umístěn poněkud východněji v Baltském moři než zbytek země.
Povrch země je tvořen rovinami a nížinami, průměrná výška dosahuje jen 30 m n. m. Nejvyššími body Dánska jsou Møllehøj a Yding Skovhøj, oba 171 m n. m.
Dánské podnebí je oceánské s rostoucími kontinentálními vlivy směrem k Baltskému moři. Léta jsou chladná, zimy pak mírné a deštivé. Časté jsou větry a mlhy. Největší řekou je Gudenå.
Západ země pokrývají vřesoviště a rašeliniště. Lesy zahrnují 11 % plochy (před sto lety 4 %). Na východě jsou listnaté. Jehličnaté lesy jsou využívány pro hospodářské účely nebo jako ochrana pobřeží (Sandflugtplantagen).
Hlavní článek: Ekonomika Dánska
Dánsko patří mezi státy s moderním tržním hospodářstvím, technicky vyspělým zemědělstvím a rozsáhlou vládní sociální politikou (sociálně-demokratický model welfare state). Vyspělost dánské ekonomiky se projevuje vysokou životní úrovní, pevnou měnou i značnou závislostí na obchodu se zahraničím, ale aktivní obchodní bilancí. Ačkoli Dánsko splňovalo ekonomická kritéria Evropské měnové unie (EMU), rozhodli Dánové v referendu v září 2000 o nepřipojení se.
V zemědělství pracuje jen 6 % ekonomicky činného obyvatelstva. Obdělávaná půda tvoří asi 56 % rozlohy, což je nejvíce v Evropě. Dánské zemědělství je charakteristické velkou intenzitou, vysokou produktivitou a mechanizací a rozšířenou spotřebou umělých hnojiv. Pěstují se obilniny (pšenice), brambory a cukrová řepa). Základem zemědělské výroby je chov skotu, prasat a drůbeže. Významný je mořský rybolov. Dánsko má malé množství nerostných surovin. V malé míře se těží černé uhlí, stavební materiály, sůl, ropa a zemní plyn.
Většina elektráren je tepelných. Specifický je vysoký podíl větrných elektráren na výrobě elektrické energie (10 %). Velké zastoupení má průmysl potravinářský (máslo, sýry), strojírenský (zemědělské stroje), stavba lodí, chemický (umělá hnojiva), dřevozpracující a elektrotechnický. Takřka polovina průmyslových kapacit se nachází v Kodani a nejbližším okolí.
Ve službách pracuje přes 60% ekonomicky činného obyvatelstva. Významné postavení má námořní doprava, pobřežní plavba a automobilová doprava. Ostrovy spojují mosty nebo trajektové linky. Dánsko je významnou dopravní spojnicí mezi Skandinávií a zbytkem Evropy. Hlavními přístavy jsou: Kodaň, Esbjerg, Ålborg, Århus. V Kodani je také významné mezinárodní letiště.
Hlavní článek: Obyvatelstvo Dánska
V Dánsku je vysoká míra alkoholismu (87 %). Téměř 1/3 obyvatel žije v aglomeraci hlavního města. Přirozený přírůstek obyvatelstva je 0,28 %. Průměrná délka života dosahuje 77 let.
Dánsko je národním státem, 94 % obyvatel jsou Dánové, západogermánský národ, jazykově patřící k severogermánské skupině indoevropské jazykové rodiny. Jedná se o potomky germánského kmene Dánů, který přišel na poloostrov v 5. – 6. století z jižního Švédska. Vytlačili a částečně si podmanili původní obyvatele (Angly, Juty, Sasy). V 8. – 11. století podnikali výpravy jako Vikingové. Etnicky a kulturně ovlivnili obyvatele Západní Evropy (Británie, Normandie, Island i Grónsko). Nejstarší památky jsou psané runami, dnes píší latinkou. Na jihu je malá německá menšina. Počet přistěhovalců se neustále zvyšuje. 85 % Dánů jsou luteráni - členové státní církve (Den Danske Fokekirke), zbytek má jiné protestantské, katolické nebo muslimské vyznání.
Hlavní článek: Kultura Dánska
Nejznámějším Dánem je pravděpodobně Hans Christian Andersen, jehož pohádky zná celý svět.
Další významní Dánové:
|
|
 |
|---|---|
|
Regiony Dánska od 2007 a jejich správní střediska: Nordjylland (Ålborg) • Midtjylland (Viborg) • Syddanmark (Vejle) • Hovedstaden (Hillerød) • Sjælland (Sorø) Dánské okresy 1970-2006 a jejich správní střediska: Frederiksborgs Amt (Hillerød) • Fyns Amt (Odense) • Københavns Amt (Glostrup) • Nordjyllands Amt (Aalborg) • Ribe Amt (Ribe) | • 'Ringkjøbing Amt (Ringkøbing) • Roskilde Amt (Roskilde) • Storstrøms Amt (Nykøbing) • Sønderjyllands Amt (Åbenrå) • Vejle Amt (Vejle) • Vestsjællands Amt (Sorø) • Viborg Amt (Viborg) • Århus Amt (Århus) samosprávná města: Bornholm • Frederiksberg • Kodaň autonomní oblasti a jejich hlavní města: Faerské ostrovy (Tórshavn) • Grónsko (Nuuk) |
|
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Faerské ostrovy (DEN) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Ostrov Man (VB)
Abcházie² • Jižní Osetie² • Kosovo • Náhorní Karabach² • Podněstří • Severní Kypr
Mapy: 54°-57° S, 8°-13° V
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."
