| Chorvatská republika Republika Hrvatska |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Lijepa naša domovino | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Záhřeb | ||
| Rozloha: | 56 542 km² (123. na světě) z toho 0,01 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Sinjal (1831 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 4 496 248 (116. na světě, 2003) | ||
| Hustota zalidnění: | 78 ob. / km² (114. na světě) | ||
| HDI: | ▲ 0.850 (vysoký) (2005) | ||
| Jazyk: | chorvatština | ||
| Národnostní složení: | Chorvati, Srbové, Bosňáci | ||
| Náboženství: | římsko-katolické 90 %, ortodoxní 4,44%, islám 1,3% | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | vyhlášeno 25. června 1991 (rozpad Jugoslávie) | ||
| Prezident: | Stjepan Mesić | ||
| Předseda vlády: | Ivo Sanader | ||
| Měna: | kuna (100 lipa) (HRK) | ||
| HDP/obyv. (PPP): | 11900 USD (52. na světě, [[2006]]) | ||
| Giniho koeficient: | 29 (2005) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 191 HRV HR | ||
| MPZ: | HR | ||
| Telefonní předvolba: | 385 | ||
| Národní TLD: | .hr | ||
Chorvatsko (starší název Charvátsko, chorvatsky Hrvatska) je nástupnický stát bývalé Jugoslávie, který se geograficky nachází na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Hlavním městem je Záhřeb.
Obsah |
Úřední název státu zní od června 1990 Republika Hrvatska.
česky Chorvatská republika, anglicky Republic of Croatia, francouzsky République de Croatie, německy Republik Kroatien, rusky Республика Хорватия / Respublika Chorvatija, španělsky La República de Croacia
Moderní Chorvatsko se skládá ze Středního Chorvatska s Chorvatským Přímořím (Záhřeb a okolí až k řece Ilově na východě, Karlovacká oblast, Rijeka a okolí, oblast Liky až k řece Zrmanji) (přirozeným centrem je Záhřeb a na Chorvatském Přímoří pak Rijeka), Dalmácie bez Kotoru, ale s územím bývalé republiky Dubrovník), Slavonie na východě země (od řeky Ilovy na východ, ke Slavonii však historicky náleží také Sremský okruh v dnešní Srbské autonomní oblasti Vojvodině), přirozeným centrem je Osijek, z většiny bývalého markrabství Istrie, tj. Istrijského poloostrova na západě Chorvatska, centrem je město Pula. Dále pak k Chorvatsku patří ještě původně uherské oblasti Mezimuří a jižní části Baranje. Znaky hlavních zemí jsou vyobrazeny i ve složeném znaku dnešního Chorvatska, který obsahuje kromě chorvatského šachovnicového štítu též znaky Slavonie (kuna), Dalmácie (tři korunované lví hlavy), Istrie (koza), Dubrovníku (barevné pruhy) a Středního Chorvatska (půlměsíc s hvězdou).
V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku illyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Během 2. - 1. století př. n. l. vytvořili Římané na Balkáně rozsáhlou provincii nazývanou Illyricum, která zahrnula také toto území. Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem byl Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. Roku 1102 bylo chorvatské království spojeno personální unií s uherským státem. někteří historici se však domnívají, že šlo spíše o anexi.
Za dob Rakouska-Uherska trpěla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska (Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, Bosna a Hercegovina, Kraňsko a Dolní Štýrsko), se Srbským královstvím, které se z v letech 1913-1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945-1963), resp. Socialistickou (1963-1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945-1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nejrozvinutější jugoslávskou republikou. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Chorvatsko dnes usiluje o vstup do Evropské unie, který by se mohl uskutečnit roku 2009.
Chorvatsko je republikou v čele s prezidentem. Výkonnou moc zastávají prezident (volen na 5 let), předseda vlády, Rada ministrů (vláda); zákonodárnou moc: jednokomorový parlament (Sabor – 100-160 poslanců, 4leté volební období)
| č. | Jméno a příjmení | Nástup do úřadu | Odstoupení z úřadu | Komentář |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Franjo Tuđman | 30. května 1990 | 10. prosince 1999 | první chorvatský prezident po získání nezávislosti, autoritativní politik, před ukončením mandátu zemřel |
| 2. | Vlatko Pavletić | 10. prosince 1999 | 2. února 2000 | pouze dočasně |
| 3. | Zlatko Tomčić | 2. února 2000 | 8. února 2000 | pouze dočasně |
| 4. | Stjepan Mesić | 8. února 2000 | dodnes |
Podle sčítání lidu z roku 2001 v Chorvatsku žije 4 437 460 obyvatel, z nichž je 2 301 560 žen a 2 135 900 mužů.
Průměrný věk je 39,3 (muži 37,5, ženy 41,0). Průměrná délka života je 75 let, gramotných je 98.5% obyvatel. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,40 % v roce 1992 (z 0,82 % v r. 1948)
|
V roce 1991: |
V roce 2001: |
Česká komunita v Chorvatsku je nejpočetnější českou krajanskou skupinou v jihovýchodní Evropě. Tato menšina sídlí zejména v okolí města Daruvar. Počet příslušníků hlásící se k české menšině však neustále klesá - zatímco v roce 1931 žilo v Chorvatsku 45 715 Čechů, krátce po válce v roce 1948 to bylo už jen 28 991 osob a během posledního sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti přihlásilo pouhých 10 510 lidí[1].
Procentní zastoupení Čechů v jednotlivých občinách:
Češi žijí i v jiných občinách, ale jejich počty jsou zanedbatelné.
Procentuální zastoupení v podstatě kopíruje etnické složení: katolíci jsou Chorvati, s pravoslavím se ztotožňují Srbové, s islámem Bosňáci.
Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (v průměru kolem 10-20) které mají podobné postavení, jako české obce.
Vlastně celé Jadranské pobřeží s četnými ostrovy je velmi lákavé - města Rijeka, Split, Zadar, Makarska a další, dále ve vnitrozemí Plitvická jezera - soustava jezer ve vápencové krajině. Chorvatsko je pro Čechy jedna z nejnavštěvovanějších zemí.
 |
Související články obsahuje Portál Chorvatsko |
|
|
 |
|---|---|
|
Župy (Županije) Chorvatska (a jejich správní centra) : Město Záhřeb |Záhřebská župa | Bjelovarsko-bilogorská župa (Bjelovar) | Brodsko-posávská župa (Slavonski Brod) | Dubrovnicko-neretvanská župa (Dubrovnik)| Istrijská župa (Pazin) | Karlovacká župa (Karlovac) | Koprivnicko-križevecká župa (Koprivnica) | Krapinsko-zagorská župa (Krapina) | Licko-senjská župa (Gospić) | Mezimuřská župa (Čakovec) | Osijecko-baranjská župa (Osijek) | Požežsko-slavonská župa (Požega) | Přímořsko-gorskokotarská župa (Rijeka) | Sisacko-moslavinská župa (Sisak) | Splitsko-dalmatská župa (Split) | Šibenicko-kninská župa (Šibenik)| Varaždinská župa (Varaždin)| Viroviticko-podrávská župa (Virovitica) | Vukovarsko-sremská župa (Vukovar) | Zadarská župa (Zadar) |
|
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Faerské ostrovy (DEN) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Ostrov Man (VB)
Abcházie² • Jižní Osetie² • Kosovo • Náhorní Karabach² • Podněstří • Severní Kypr
|
|
|
|---|---|
|
|
Mapy: 42°-47° S, 13°-19° V
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."
