| Bulharská republika Република България |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Mila Rodino | |||
| Motto: Съединението прави силата Săedinenieto pravi silata (Jednota je zdrojem moci) |
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Sofie | ||
| Rozloha: | 110 993,6 km² (102. na světě) z toho 0,3 [1] % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Musala (2 925 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +2 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 7 262 675[2] (88. na světě, 2008) | ||
| Hustota zalidnění: | 65,43 ob. / km² (123. na světě) | ||
| HDI: | ▲ 0,824 (vysoký) (2007) | ||
| Jazyk: | bulharština | ||
| Národnostní složení: | Bulhaři (84 %), Turci (9,3 %), Romové (4,7 %)[3] | ||
| Náboženství: | pravoslaví (85 %), islám (13 %), katolictví (1 %)[4] | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 22. září 1908 (nezávislost na Osmanské říši) | ||
| Prezident: | Georgi Parvanov | ||
| Předseda vlády: | Sergej Stanišev | ||
| Měna: | lev (BGN) | ||
| HDP/obyv. (PPP): | 11 302,483[5] USD (65. na světě, 2007) | ||
| Giniho koeficient: | 29,2 (2003) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 100 BGR BG | ||
| MPZ: | BG | ||
| Telefonní předvolba: | +359 | ||
| Národní TLD: | .bg | ||
Bulharsko (bulharsky България / Bălgarija) je stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Země sousedí na severu s Rumunskem (hranici tvoří převážně Dunaj), na západě se Srbskem a s Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. Východní hranici tvoří Černé moře. V roce 2004 země vstoupila do NATO a 1. 1. 2007 do EU.
Obsah |
Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ pohoří Stara Planina. Jižně od hlavního města vystupuje masiv Vitoša měřící 2290 m.n.m. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský masiv s pohořími Rila, kde je také nejvyšší hora Bulharska a také Balkánského poloostrova Musala měřící 2925 m.n.m., dále Pirin a plošně rozsáhlejší Rodopi. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému. Zhruba prostředkem Bulharska se táhne od srbských hranic na západě po Černé moře na východě pohoří Stara planina (česky Staré hory), které patří do systému Balkanid.
Na sever od něj leží Dolnodunajská nížina, na jih Hornotrácká nížina. Stara planina je pokračováním Karpat a na rozdíl od Rodop patří do Alpsko-himálajského systému.
Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země Dunaj, k úmoří Egejského moře patří Marica.
Podnebí má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 °C, červencové od 21 do 25 °C. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 450 - 850 mm, na horách přes 1000 mm.
Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou Thrákové. Od 8. století před n. l. vznikaly na černomořském pobřeží početné řecké osady. Ve 4. století před n. l. spadala velká část území současného Bulharska do říše Alexandra Velikého. O tři století později je součástí Římské říše. V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první Slované. V 7. století přicházejí z Asie kočovní Protobulhaři. První bulharský stát zakládá v rocep 681 chán Asparuch. Říše zaniká v roce 1018, kdy je Bulharsko začleněno do Byzantské říše.
Samostatnost získává Bulharsko opět v roce 1185 se vznikem takzvaného druhého bulharského státu s centrem ve Velikém Tarnovu. Vrcholu dosahuje za vlády Ivana Asena II. (1218–1241). Během druhé poloviny 14. století se Bulharsko dostává stále více pod vliv Osmanské říše. S pádem Vidinu v roce 1396 je Bulharsko začleněno do Osmanské říše na téměř pět dalších století.
Na konci 18. století začíná bulharské národní obrození. Zpočátku čistě kulturní hnutí se postupně mění v hnutí s politickými požadavky. V roce 1876 je krvavě potlačeno protiosmanské Dubnové povstání. O rok později propuká rusko-turecká válka. Jedním z důsledků ruského vítězství je i vznik Bulharského knížectví v roce 1878. V roce 1885 je ke knížectví připojena i do té doby autonomní součást Osmanské říše Východní Rumélie. V roce 1908 bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje ve Velikém Tarnovu nezávislost Bulharska na Osmanské říši a přijímá titul cara.
Roku 1912 se Bulharsko zapojuje spolu se spojenci z Balkánského spolku do první balkánské války s Osmanskou říší. Bulharská armáda dobývá město Drinopol, dnes Edirne v Turecku, a jen o několik hodin prohrává s Řeckem "závod" o obsazení Soluně. Vzhledem ke sporům se Srbskem o Makedonii (Srbové odmítli vydat tzv. nesporné pásmo) a bezvýsledným mírovým jednáním vydal bulharský car Ferdinand I. v červnu 1913 rozkaz zaútočit na srbské pozice. Druhá balkánská válka dopadla pro Bulhary katastrofálně, Osmanské říší museli odstoupit Drinopol, Rumunsko si vynutilo předání jižní Dobrudže.
Po počáteční neutralitě vstupuje v roce 1915 Bulharsko do první světové války na straně ústředních mocností a vyhlašuje válku Srbsku. Cílem je zvrátit výsledky druhé balkánské války. První světová válka končí pro Bulharsko druhou národní katastrofou. Přestože je mu smluvně garantován přístup k Egejskému moři, po řecko-turecké válce o něj v důsledku přesídlování maloasijských Řeků přichází.
Na začátku druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce 1941 vstupuje do válečného konfliktu na straně nacistického Německa. Válku Sovětskému svazu nicméně Bulharsko nevyhlásilo. V roce 1944 vstupuje na území Bulharska Rudá armáda. Konce světové války už se Bulharsko účastní na straně spojenců.
V roce 1946 je referendem zrušeno carství a Bulharsko se stává republikou. Od roku 1944 až do roku 1989 vládne v Bulharsku komunistická strana. Bulharsko je stejně jako Československo součástí východního bloku.
Po roce 1989 procházela země procesem demokratizace, v roce 2004 vstoupila do NATO a v roce 2007 se stalo členským státem Evropské unie.
| Počet obyvatel Bulharska | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Rok | Počet obyvatel | Rok | Počet obyvatel | ||
| 1887 | 3 154 375 | 1946 | 7 029 349 | ||
| 1892 | 3 310 713 | 1956 | 7 613 709 | ||
| 1900 | 3 744 283 | 1965 | 8 227 866 | ||
| 1905 | 4 035 575 | 1975 | 8 727 771 | ||
| 1910 | 4 337 513 | 1985 | 8 948 649 | ||
| 1920 | 4 846 971 | 1992 | 8 487 317 | ||
| 1926 | 5 528 741 | 2001 | 7 928 901 | ||
| 1934 | 6 077 939 | 2006 | 7 385 367 | ||
 |
|||||
| Vývoj počtu obyvatel Bulharska v letech 1961-2003 (v tisících) | |||||
Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, chemie, textilní průmysl a potravinářství. Těží se hnědé uhlí a barevné kovy. Nejdůležitější průmyslová centra jsou Sofie, Plovdiv, Burgas, Pernik a Stara Zagora. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: orná půda 37 %, louky a pastviny 18 % a lesy 35 %. Pěstuje se pšenice, ječmen, kukuřice, slunečnice, brambory, cukrová řepa, zelenina, broskve, vinná réva, rajčata, melouny a tabák. Chovají se ovce, prasata, skot, buvoli, koně, osli, kozy a drůbež. Produkce vlny, medu a rybích výrobků.
V posledních letech příjmy z turistického ruchu v Bulharsku rapidně vzrostly. Přímořská letoviska (Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Kranovo a Balčik) se stávají oblíbenými pro turisty ze západních evropských zemí i pro turisty z Česka, v zimní sezoně jsou populární lyžařská střediska Bansko, Pamporovo a Borovec. Město Primorsko se stává turisticky nejoblíbenějším městem v Bulharsku a je nejoblíbenější mezi českými turisty.[zdroj?]
Od roku 1999 se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města:
 |
Související články obsahuje Portál Balkán |
|
|
 |
|---|---|
|
Oblasti a jejich správní centra: Blagoevgradská oblast (Blagoevgrad) | Burgaská oblast (Burgas) | Dobričská oblast (Dobrič) | Gabrovská oblast (Gabrovo) | Chaskovská oblast (Chaskovo) | Jambolská oblast (Jambol) | Kardžalijská oblast (Kardžali) | Kjustendilská oblast (Kjustendil) | Lovečská oblast (Loveč) | Montanská oblast (Montana) | Pazardžická oblast (Pazardžik) | Pernická oblast (Pernik) | Plevenská oblast (Pleven) | Plovdivská oblast (Plovdiv) | Razgradská oblast (Razgrad) | Rusenská oblast (Ruse) | Šumenská oblast (Šumen) | Silisterská oblast (Silistra) | Slivenská oblast (Sliven) | Smoljanská oblast (Smoljan) | Sofijská oblast (Hlavní město Sofie) | Sofie-město (Hlavní město Sofie) | Starozagorská oblast (Stara Zagora) | Targovišťská oblast (Targoviště) | Varenská oblast (Varna) | Velikotarnovská oblast (Veliko Tarnovo) | Vidinská oblast (Vidin) | Vračanská oblast (Vrača) |
|
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Faerské ostrovy (DEN) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Ostrov Man (VB)
Abcházie² • Jižní Osetie² • Kosovo • Náhorní Karabach² • Podněstří • Severní Kypr
Mapy: 42° 39' S, 25° 24' V
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."
