Svatý Benedikt z Nursie (asi 483 – asi 543) byl katolický mnich, zakladatel západního mnišství. Podle tradice je autorem tzv. Benediktovy řehole a na základě legendy sepsané papežem Řehořem I. Velikým je považován také za zakladatele kláštera Monte Cassino ve střední Itálii, vzniklého okolo roku 529. Protože se Benediktova řehole později rozšířila za podpory císařské moci a papeže po celé Evropě, začali být všichni mniši žijící ve starých klášterech západní církve nazýváni benediktiny, aby se odlišili od nových reformních směrů, jako jsou např. cisterciáci. Vznikl tak Řádu svatého Benedikta, nejstarší mnišský řád západního křesťanství. Benedikt byl prohlášen za svatého v roce 1220. Jeho svátek je 11. července. V roce 1964 jej papež Pavel VI. prohlásil za patrona Evropy.
Relikvie sv. Benedikta jsou uchovávány od roku 660 v kryptě opatského kostela v Saint-Benoît-sur-Loire a v Germigny-des-Prés ve Francii, poblíž Orléans.
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."
