Bagdád, arabsky: بغداد, je hlavní město Iráku a provincie Bagdád. Po Teheránu je to druhé největší město jihozápadní Asie. V roce 2003 se počet jeho obyvatel odhadoval na 5 772 000 a v současnosti reálný počet obyvatel celého Bagdádu ( provincie ) je asi 9 500 000 (k 2008).
Obsah |
Bagdád leží v ploché krajině středního Iráku na řece Tigridu v nadmořské výšce 34 m. Podnebí je pouštní, kontinentální s výraznými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. Průměrná roční teplota je 22 °C, pohybuje se od 9 °C v lednu po 34 °C v červenci; roční úhrn srážek dosahuje pouze 155 mm.
Bagdád založil na levém břehu Tigridu roku 762 chalífa al-Mansúr z abbásovské dynastie, který sem přenesl své sídlo z Damašku. Název však pochází již z dob dřívější osady a jeho výklad je sporný – nejčastěji z perštiny ve významu „Bohem dané“, eventuálně z aramejštiny („ovčí ohrada“). Město s charakteristickým kruhovým půdorysem se záhy stalo jedním civilizačních center tehdejšího světa a důležitou obchodní křižovatkou mezi Indií, Persií a Evropou. V Bagdádu, přezdívaném tehdy Madínat as-Salám („Město míru“) žilo podle některých odhadů až na milion obyvatel. Nejslavnější období města za chalífy Hárúna ar-Rašída dodnes připomínají příběhy Tisíce a jedné noci. Konec pozice Bagdádu jako centra arabského světa přišel 10. února 1258, kdy jej vyplenilo mongolské vojsko Hülegü chána; o život tehdy přišlo odhadem 250 tisíc lidí. Z této rány se město již nevzpamatovalo a upadlo do postavení provinčního centra. Od roku 1534 do roku 1921 náleželo k Osmanské říši. Poté se stal hlavním městem Iráckého království, zprvu pod britskou správou, později nezávislého, dnes Irácké republiky.
"Si l'homme russe construit les routes, la femme russe trace les chemins."
"Lorsque les femmes russes ne vivront pas seulement à travers leur mari, les hommes russes n'auront plus peur de l'amour ni de la force de la femme russe et n'auront plus besoin de la faiblesse de l'autre pour être sûrs de leur masculinité."
